Mezi písněmi, které jsme slyšeli letos o Vánocích, mě oslovila píseň nazvaná Tichý Betlém. Tedy hlavně dvě věty z této písně: „Dnes už vím, že přišel Pán, aby vším nám byl. U jesliček poklekám, přijímám Boží mír.“ Ano, Ježíš Kristus náš Pán a Spasitel, jehož narození slavíme, přišel. Přišel, aby vstoupil do našeho života, aby proměnil naše srdce, aby byl naší posilou a útěchou, aby nám byl vším.
Možná se nám zdá, že je naše srdce nedostatečně připravené, neočištěné, že nejsme dostatečně disponování, abychom ho mohli přijmout. Ale to by, myslím, byla chyba. Dokonale disponováni v tomto ohledu nebudeme nikdy. Nebojme se ho tedy přijmout do svého nedokonalého srdce. Protože jenom On může naše srdce očistit, doplnit co schází, doladit to, co potřebuje doladit. Jenom On může naše srdce naplnit Božím pokojem. A naší odpovědí může být postoj vděčnosti, symbolické pokleknutí a díky za všechno, co Ježíš Kristus přináší.
Hodně se, nejen v současné době, používá slovo „naděje“. Naděje však může být i něco značně nejistého.
Bratři a sestry, přeji každému z nás, ať se naše naděje promění v jistotu. V jistotu, že Ježíš Kristus přišel, aby nám byl vším. Ať s vděčností přijímáme Boží pokoj, který on přináší. Ať Boží pokoj naplní náš život, ať nás provází ve dnech všedních i svátečních.