Možná jste v nějakém kostele nebo galerii viděli obraz, o kterém vám řekli, že je to triptych. Triptych je umělecké dílo, které se skládá ze tří částí. Každá část může být i samostatná, ale zároveň všechny tři vytvářejí celé umělecké dílo. Kdyby jedna část chyběla, dílo by nebylo úplné. O triptychu můžeme mluvit i v souvislosti s Lukášovým evangeliem, které nám na začátku nabízí tři důležité události ze života Panny Marie. Dnes jsme mohli slyšet dvě z nich: Návštěva Marie u Alžběty a Mariin chvalozpěv, známý jako Magnificat. To jsou druhý a třetí obraz z Lukášova triptychu.
Abychom jim však dobře porozuměli, musíme si připomenout i první obraz. Je jím Zvěstování Panně Marii. Tuto první část bychom mohli nazvat: setkání člověka s Bohem. Je to setkání Marie s Božím poslem, archandělem Gabrielem. On jí přináší od Boha zprávu, že se stane matkou Božího Syna. Maria je tak obdařena posláním, které nemělo a nebude mít v dějinách lidstva obdoby. A ona svou odpovědí: „Jsem služebnice Páně, ať se mi stane podle tvého slova”, dává Bohu k tomuto poslání svůj souhlas.
Druhý obraz bychom mohli nazvat: setkání člověka s člověkem. Maria přichází do domu Zachariáše a Alžběty. Ta, která se před krátkým časem setkala s Bohem, spěchá, aby se setkala se starými lidmi, s matkou očekávající dítě. Je zajímavé, že po Zvěstování Maria nespěchá do Jeruzaléma, aby ve svatyni poděkovala Bohu.
Ona nejde do Jeruzaléma děkovat, ale jde do hor, do domu Zachariášova. A proč? Protože setkání člověka s Bohem vyžaduje pozdější setkání člověka s člověkem. Můžeme to říci i jinak. Jen v setkání s člověkem, tím, že se dokáže o svou zkušenost podělit s druhým, může člověk potvrdit své setkání s Bohem. Jen tak se může setkání s Bohem stát věrohodným. Takto Maria uskutečňuje to, co později dělal a učil její Syn: otevírá se Bohu a sklání se k člověku.
Třetí obraz bychom mohli znova nazvat: setkání člověka s Bohem. Je to Mariin chvalozpěv, vylití jejího srdce, vděčnost za všechno, co v jejím životě a v životě prostých a chudých lidí Bůh udělal. V tento moment můžeme pochopit, proč tento chvalozpěv následuje až po setkání s člověkem. Protože radostné modlitby díkůvzdání je schopen jen ten, kdo se setkal s Bohem a kdo tuto zkušenost dokázal předat druhému člověku.
Takže začátek Lukášova evangelia, tyto tři části, o kterých jsme mluvili, nám představují Marii jako vzor vlastně ve třech nejdůležitějších věcech v našem životě. Za prvé je to naše odevzdání se Bohu. Za druhé otevřenost a ochota přijímat druhé lidí. A za třetí vděčnost Bohu za všechno, co pro nás vykonal. Tak kéž je nám v tom všem Maria vzorem.