V prvním čtení ze Skutků apoštolů jsme slyšeli o velké práci Pavla a Barnabáše. Šířili svědectví o nové víře v Ježíše Krista v jednotlivých církevních obcích a povzbuzovali ty, které už pro víru získali. Nakonec v Antiochii ukončili svou misijní cestu a podali tam o ní zprávu. Nevyprávěli ovšem o tom, co oni sami vykonali, ale o tom, „co všechno s nimi Bůh vykonal“. Cítili se být prostředníky, svědky, spolupracovníky, kteří se účastní velkolepého Božího díla. Uvědomovali si, že hlavními projektanty nejsou oni, ale Bůh sám.
Ve druhém čtení je zásadní ten závěr svědectví sv. Jana, že Bůh tvoří všechno nové. Tak nové, že nakonec nebude ani smrt, ani zármutek, ani nářek - pomine starý svět se svými neduhy a trápením a vznikne svět nový, ve kterém Bůh bude s lidmi, a oni budou už navěky s Ním.
A k tomu je připojen, mohli bychom říci, také návod, který jsme slyšeli v evangeliu. Tím hlavním pro vstup do toho nového světa, do Božího království, je láska. Láska, kterou by měl mít člověk k Bohu, k bližnímu a k sobě samému. Ježíš říká: „Milujte se navzájem!“ Tím shrnuje do jedné věty toto nové přikázání, které v sobě zároveň obsahuje smysl celého Mojžíšova zákona, celého Desatera. Avšak naše zkušenosti s lidskou láskou nejsou zdaleka jenom dobré. Víme o různých omezeních, zvláště tam, kde se láska omezuje na pouhý cit. Důležitá je vyváženost i dalších „složek“ lásky: není to jenom cit, ale také vůle a rozum.
Ježíš říká: „Miluj bližního svého jako sám sebe.“ Takže není nic špatného na tom, když se člověk věnuje i sobě samému. Jde však o to, abychom to s tou láskou k sobě nepřehnali natolik, že bychom přestávali vidět potřeby svých bližních. A pokud se týká našeho vztahu k bližním, tady bychom zase měli překonávat sklony k tomu, abychom je ovládali či vlastnili. A co je také důležité, nemůžeme čekat absolutní lásku a bezpečí od lidí, protože pak bychom byli jistě zklamáni.
Lidská láska by měla být co nejvěrnějším zprostředkováním Boží lásky. Měla by být obětavá a bezpodmínečná. To je ovšem ideál, kterého budeme dosahovat docela těžko. Ježíš se však vydal za nás za všechny. On je tím, kdo nám ukazuje cestu. A tak zkusme po této cestě vykročit a snažit se tomu ideálu, ideálu bezpodmínečné lásky alespoň přibližovat.