Když jsem si přečetl texty, které připadají na dnešní neděli, byly mi nějak povědomé. Tedy, ne že jindy by tomu tak nebylo, ale tady jsem si říkal, že na tyto texty jsem kázal při nějaké zvláštní příležitosti. Tak jsem zadal do vyhledávače slovo „Sofoniáš“ a našel jsem své kázání nebo možná lépe řečeno promluvu z 29. ledna 2011, v předvečer 4. neděle v mezidobí. A už mi to bylo jasné. Tehdy jsem byl ve 4. ročníku v semináři, takže to bylo moje úplně první kázání. Byl jsem docela zvědavý, co jsem tam tenkrát před náročným publikem kněží a bohoslovců, povídal. Kdybych však teď chtěl to kázání přednést celé, asi by se mše protáhla, protože šlo o tři strany textu.
Tak se zaměřím především na toho Sofoniáše. Tento prorok patří mezi ty méně známé. Historicky byl předchůdcem mnohem známějšího proroka Jeremiáše.
Úryvek, který jsme četli, se skládá ze dvou částí. První obsahuje napomenutí, zatímco druhá část zaslíbení. První část potvrzuje, že hrozbám mohou uniknout ti, kdo se obrátí k Hospodinu ve spravedlnosti a pokoře. Oslovení lidé tvoří ve společnosti skupinu, zvanou „pokorní v zemi“. Text tak vlastně naznačuje možnost záchrany pro všechny utlačované a vykořisťované. Musí se však shromáždit, a vytvořit společenství, ve kterém se bude uplatňovat spravedlnost mezi lidmi a pokorná závislost na Bohu.
S výzvou „hledejte Hospodina“ se setkáváme také u dalších proroků.
Z hledání Hospodina můžeme vyvozovat dva požadavky na mezilidské jednání a působení ve společnosti: Kdo hledá Hospodina, hledá spravedlnost a pokoru. „Pokorní“ jsou v protikladu ke lhostejným a pyšným. K pokorným bude Bůh milosrdný. A právě ze jména proroka – Sofoniáš – což znamená v hebrejštině „Bůh ukryl do bezpečí“ vidíme, dá-li se to tak říci, odměnu za jejich postoj.
Evangelium je pak známým textem o blahoslavenstvích. Hlavním obsahem Ježíšova poselství je Boží jednání, které je základem veškerého blahoslavenství. To, jak Bůh jedná, nás má vést právě k postojům, které zde Ježíš vyjmenovává.
Kdo k němu s pokorou přilne, na tom se jeho slova naplní. Toto naplnění je možné jak v současnosti, tak také ve směřování do věčnosti. Jak je uvedeno v posledním verši: „Radujte se a jásejte, neboť máte v nebi velkou odměnu.“