V dnešním evangeliu jsme slyšeli o hřivnách. V Ježíšově době byly hřivny platidlem. Význam tohoto slova je však širší. Slovo hřivna je přeložené z řečtiny, ze slova talanton, což připomíná české slovo talent, nadání. A my se můžeme zamyslet právě nad těmi hřivnami neboli talenty. Tedy nad dary, které jsme od Boha dostali. A také si uvědomit vděčnost i zodpovědnost za to, co nám bylo svěřeno.
Těmi pozemskými hřivnami je vlastně všechno, čím člověk na této zemi žije, tedy i život sám. Tento život je u každého člověka jiný. Někdo žije v blahobytu, někdo v chudobě, někdo je obklopen láskou blízkých, někdo je už od dětství opuštěný a nemilovaný, někdo má mnoho nadání, jiný ničím zvlášť nevyniká, někdo je zdravý a jiný se narodil nemocný a tak bychom mohli pokračovat.
Podobenství o hřivnách nám chce říci, že vůbec nezáleží na tom, kolik a čeho kdo dostal. Všechno se odvíjí od toho, jak se svým životem naložíme. Odpověď pána v evangeliu byla stejná pro toho, který měl 5 hřiven i pro toho, který měl 2. Odlišná odpověď byla pro toho, který svou hřivnu zakopal. A proč ji vlastně zakopal? Bylo to ze strachu. Ze strachu, který výrazně zasahoval do jeho života. Bůh nám však dal život proto, abychom jej žili, a ne proto, abychom jej zakopali. Bůh chce, abychom mu důvěřovali. Tomu služebníkovi, který hřivnu zakopal, právě tato důvěra chyběla. On nebyl schopen vidět hodnotu daru, který dostal a s nadějí očekávat to, co mu bylo nabízeno.
Strach je přímo v protikladu k důvěře. Někdy si to ani neuvědomujeme, ale strach nás neustále provází. Bojíme se, že přijdeme o majetek, máme strach z nemoci, z neúspěchu, z nepochopení. Ovládá nás spousta strachů a výsledkem toho může být nakonec i strach z Boha. Jenže Bůh je láska, tedy vztah, přátelství, a to všechno je se strachem neslučitelné. Jistě v tomto životě budeme vždy pociťovat nějakou nejistotu, zranitelnost nebo obavy. Avšak jediné, co nás může ze strachu vyvést, je životní postoj naděje a důvěry v Boha, nasměrování na Něho.
A tak prosme za to, abychom dokázali být Bohu vděčni, za všechny dary, za všechny ty hřivny, které jsme od něho dostali a které stále dostáváme. Prosme za to, ať dokážeme tyto dary správně investovat, ať je dokážeme využít k dobrému. A ať máme důvěru, že nás Bůh, nejenom v tomto, povede.