Můžeme se společně podívat na dnešní druhé čtení. Už minulou neděli zaznělo, že Ježíš Kristus je velekněz. A dnes to autor Listu Židům ještě více rozvádí a odvolává se přitom na různá místa a různé postavy Starého zákona. Co vlastně bylo úkolem velekněze? To je řečeno hned v první větě dnešního úryvku: „Každý velekněz je brán z lidu a bývá ustanoven pro lid v jeho záležitostech u Boha.“ To je, můžeme říci, hlavní myšlenka celého poslání velekněze.
Další zmínka byla o Melchizedechovi. Kdo to byl Melchizedech? Víme o něm vlastně jenom to, co se píše v Bibli, ale je to docela podstatné. Melchizedech byl současník Abraháma. Abrahám se s ním setkal v Palestině, v zemi Kanán, když se vracel z jedné vítězné bitvy. Když se vracel se domů, tak mu vyšel vstříc mezi jinými právě Melchizedech, nazvaný jako král Salemu a kněz Boha nejvyššího. U izraelitů to nebylo obvyklé, aby někdo byl současně králem i knězem.
Zatímco Král se má starat o své poddané po té stránce vnější, neboli materiální či hmotné, kněz má o ně pečovat po stránce duchovní. A tady je Melchizedech chápán jako předobraz Ježíše Krista, který se o člověka stará, abychom tak řekli, komplet.
Dále nám autor listu Židům říká, že náš velekněz, Ježíš Kristus je dokonalý a jedinečný. Ale přes tuto svoji dokonalost a jedinečnost je tím, kdo se slitovává, tím, kdo má pochopení pro naše slabosti, pro naše chyby.
List Židům byl napsán v originále řecky a vyskytují se tam slova, která známe i z naší mluvy. Sympatie, antipatie, ale taky apatie. Určitě víme, co to je apatie – je to když někdo nemá o nic zájem. V prvním století po Kristu přišli Římané s takovou filosofií, kde zdůrazňovali dokonalost jejich bohů a hlavně to, že bohové jsou oddělení od lidí, a že je v podstatě nezajímá, co lidé prožívají. A tak pro lidi v té době bylo obtížné přijmout něco úplně nového.
A tak zvláště těm autor Listu Židům říká: „Křesťanství nabízí úplně jiný pohled na svět. Tento Bůh, přesto, jak je dokonalý, má také pochopení. Vy máte jeho sympatie. On ví a chápe, co vy prožíváte. K němu můžete přijít, jeho se nemusíte bát.“ A to bylo právě to, co lidi tehdy dokázalo oslovit, a co může oslovit dnes i nás.
Ježíš Kristus, přes všechnu svou jedinečnost a dokonalost je tím, kdo se slitovává a odpouští, tím, kdo má pochopení pro každého z nás.