Dnešní čtení jsou doslova prodchnutá radostí. Radostí z toho, že Ježíš Kristus přichází, že chce vstoupit do našeho života, a podle Božího příslibu zůstat s námi navždy. Bůh chce proměnit náš život, uskutečnit všechny ty skvělé věci, o kterých čteme. Chce je uskutečnit v nás, ne jen kolem nás. A vyžaduje vlastně jenom jedno. Naši ochotu se ke Kristu obrátit a přijmout dary, které nám dává.
Neznamená to však, že bychom se měli nějak uzavřít do své vlastní ulity a tyto jeho velké dary si tak nějak vychutnávat a nechat se jimi opájet. Tyto dary nám Bůh dává k tomu, abychom je přenášeli dál. Aby se jeho království mohlo šířit, vybírá si nás Bůh za spolupracovníky. Právě přes nás chce realitu Božího království vnášet do světa. Dává nám své dary, a s nimi nás do světa posílá.
Možná nám to může připadat jako těžký úkol, že bychom mohli takto spolupracovat na šíření Božího království. Není snadné uvěřit, že Bůh při naší nedokonalosti může něco dobrého dát světu právě skrze nás. Ale jak říká evangelium: "U Boha není nic nemožného". A právě o toto slovo se můžeme opravdu opřít. Panna Maria, která nás vlastně provází celou adventní dobou, je pro nás největším důkazem pravdivosti těchto slov. A Ježíš, kterého přinesla světu, je tím největším darem. A také tou nejzářivější budoucností pro nás pro všechny.