Kdybychom chtěli téma dnešního evangelia vystihnout jedním slovem, napadá mě slovo odpovědnost. A kdybychom to chtěli trochu rozvést, mohl by to být vztah k majetku, nebo spíše prozíravé užívání tohoto majetku.
Možná by nás také napadlo, jestli Ježíš schvaluje to, čemu se poněkud zaobaleně říká „tunelování“, nezaobaleně podvod. Mohlo by se zdát, že ti, kdo takto jednají, se mohou odvolávat na Nový Zákon. Vypadá to, jakoby tam byl právě nepoctivý služebník vychvalovaný. Vždyť ten služebník se vlastně ukázal jako předchůdce novodobých tunelářů. Jenže nebyl potrestaný, naopak byl oceněný.
Ale když se na ten úryvek podíváme blíže, zjistíme, že takovýto výklad by byl proti celkovému učení Bible a také proti všeobecně uznávaným zásadám mravního jednání. Důležité je, za co Ježíš toho služebníka pochválil. Nebylo to za jeho nepoctivost, ale bylo to za jeho prozíravost. Ta prozíravost spočívala v tom, že ho v kritické situaci nepřepadlo nějaké poraženectví nebo skleslost. On naopak dokázal intenzivně přemýšlet, co má v dané situaci dělat.
A právě to, že se dokázal prosadit i v kritické situaci, bylo to, co se jeho pánu líbilo. Právě tuto rozhodnost nebo také promyšlenost jeho plánu pán ocenil. Určitě neocenil jeho nepoctivost nebo krádež.
Takže hlavním poselstvím dnešního podobenství o nepoctivém správci je právě prozíravost. Zatímco nepoctivost není tou podstatou a slouží jenom k jakémusi zpestření příběhu. Celé téma je potom dále rozvedeno v závěru dnešního úryvku. Majetek se má investovat prozíravě, to znamená vynaložit ho, samozřejmě v rozumné míře, ve prospěch bližních. Toto prozíravé jednání je právě tou věrností v malém. Přívlastek malé znamená pozemské bohatství, zatímco velké nebo pravé bohatství znamená poklad v nebi.