V prvním čtení jsme slyšeli o proroku Amosovi, který byl poslán, aby prorokoval izraelskému lidu. Ve své řeči zdůrazňuje, že ho k tomuto jeho poslání nepřivedly jeho schopnosti ani žádné ekonomické důvody, ale že to bylo povolání, se kterým se na něj obrátil sám Bůh. A Amos se teď snaží toto poslání naplňovat.
Ústředním tématem dnešního evangelia je také prorokování a poslání. Jak jsme slyšeli dříve, Ježíš se setkal s neochotou uvěřit a s odmítnutím ze strany obyvatel Nazareta a nyní odchází, aby hlásal Boží království v okolních vesnicích. Toto své poslání rozšiřuje tím, že do něj zapojuje také své apoštoly. Ježíš vybavuje apoštoly svou vlastní mocí, aby pokračovali v jeho díle, aby hlásali Boží království, uzdravovali nemocné a vyháněli zlé duchy.
„Zlí duchové“, nebo jak se také píše „nečistí duchové“ mohou označovat mnohé věci. Dříve to byly spíše určité nemoci, nedostatky, které odkazovaly přímo na přítomnost zlého. I v současnosti by se tak mohly vnímat určité idoly nebo mýty, které dělají z člověka posedlého, jinak řečeno nesvobodného, závislého, který už není sám sebou. A tak také v uvozovkách moderní misionář může bojovat proti zlým duchům.
Z Ježíšova poslání vychází misijní činnost církve, která se však netýká pouze několika vyvolených, ale týká se všech pokřtěných. Když se mluví o misiích, často máme na mysli nějaké vzdálené oblasti a rozvojové země, a pod pojmem misionář se nám vybavuje někdo, kdo s nasazením vlastního života hlásá evangelium těm, kdo ho dosud neznali. To všechno určitě k misiím patří. Ale není to všechno.
Misijní činnost se netýká pouze lidí, žijících v těchto vzdálených krajích, ale týká se nás všech. Každý křesťan je svým způsobem misionář. Iniciátorem těchto jeho misií je vždy Bůh a vzorem a příkladem je Ježíš Kristus.
Naším úkolem je pokračovat v jeho poslání tam, kde se právě nacházíme a vydávat o něm svědectví, aby všichni, kdo se s námi setkají, mohli aspoň trochu poznat Ježíše a jeho lásku k nám.
Nyní jsme v lepší situaci než prorok Amos, protože Ježíš už byl s námi. Ježíš vybavuje ty, které posílá, potřebnými schopnostmi a doprovází je svou přítomností. A také posiluje odvahu těch, kteří mají evangelium zvěstovat, i těch, kteří je mají přijmout.