(20. 6.)
Jak často necháváme Pána stranou, vzadu v lodi našich životů, abychom ho probudili teprve v okamžiku nouze! Prosme dnes o milost víry, abychom neúnavně hledali Pána a klepali na dveře jeho srdce. (Mk 4, 35-41)
(19. 6.)
Bůh ví, že jediný způsob, jak nás zachránit a vnitřně uzdravit, je milovat nás. Ví, že lepšími budeme jen tehdy, když přijmeme jeho neúnavnou lásku, která se nikdy nemění, ale která mění nás.
(18. 6.)
Tato pravda je hlubší než naše přednosti a nedostatky a silnější než zranění a selhání v minulosti, silnější než naše obavy a starosti o budoucnost: jsme milované děti.
(16. 6.)
Když se modlíme za druhé a sdílíme jejich starosti a nouzi, má naše modlitba smysl. Modlitba nás od nikoho neodděluje a neodlišuje, protože modlit se znamená mít rád všechny.
(15. 6.)
Tam, kde není úcta ke starým lidem, nemají mladí lidé žádnou budoucnost.
(14. 6.)
Jak skvěle bychom odpověděli na evangelium, kdybychom mohli ve vší pravdě říci: Také my jsme chudí. Pouze tak se nám může podařit, že je skutečně poznáme, a že se stane součástí našeho života a nástrojem spásy.