(17. 1.)
Božím záměrem pro každého z nás je vždy plán lásky. A největší radost pro každého věřícího je přijmout toto povolání a plně se věnovat službě Bohu a bratřím a sestrám.
(16. 1.)
V životě jsme stále na cestě. Rozhodněme se pro cestu Boží! Potom zjistíme, že neexistuje nic nepředvídatelného, žádná překážka, nic temného, nic co bychom nedokázali s Ježíšovou pomocí překonat.
(15. 1.)
V každém gestu služby, v každém skutku milosrdenství, které děláme, se Bůh zjevuje, zaměřuje svůj pohled na svět.
(14. 1.)
Bůh přemáhá zlo ve světě tím, že ho bere na sebe. Je to také způsob, jak můžeme pozvednout ostatní: neodsuzovat a neříkat jim, co mají dělat, ale být jim nablízku, mít s nimi soucit a sdílet Boží lásku.
(13. 1.)
V obtížných a temných chvílích s důvěrou řekněme: „Pane, buď pochválen.“ Chceme Pána chválit, a prospívá nám to.
(12. 1.)
Jsme nositeli velkého bohatství, které závisí na tom, čím jsme: na životě, který nám byl dán, na dobru v nás, na kráse, kterou nám Bůh dal. Každý je stvořen k jeho obrazu a je v jeho očích vzácný, jedinečný a nenahraditelný.
(12. 1.)
Společnost je lidštější, pokud se stará o své nejslabší a trpící členy, a koná to v duchu sourozenecké lásky.
(11. 1.)
Je zřejmé, že Pán strávil většinu času na Zemi v každodenním životě nepoznán. Krásná zpráva, která nám ukazuje důležitost každodenního života. Každé gesto a každý okamžik života jsou pro Boha důležitě, i když jsou zcela nenápadné.